DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA

Záchranná služba 124
Hasiči 123
Policie 122
Přesný čas 125
Dům zdraví – ambulance Prnjavor – středisko 051/660-900
KP „Vodovod“ а.s. Prnjavor 051/655-468
КP „Park“ а.s. Prnjavor 051/660-685
Elektrodistribuce RJ Prnjavor 051/663-240
Mĕstský soud Prnjavor 051/660-494
Fond veřejného zdravotního pojištĕní  RS RJ  Prnjavor 051/665-441
Fond PIO RS PJ Prnjavor 051/640-200
Daňová správá RS RJ Prnjavor 051/640-030
Správa  pro geodetické a majetkové právní záležitostí RS PJ Prnjavor 051/660-572
Úřad práce 051/660-688
Lesy RS ŠU Prnjavor 051/660-950
Centrum pro sociální práce Prnjavor 051/660-428
Kulturni středisko 051/663-758
JU Národní knihovna  Prnjavor 051/660-893
JU Máteřská škola „Naša radost” 051/655-434
Аutobusové nádraži 051/660-462
Аuto- moto společnost Prnjavor 051/665-451
Gymnázium Prnjavor 051/660-346
JU Středisko středích škol “Ivo Andrić” Prnjavor 051/640-472
Základní škola „Branko Ćopić“ Prnjavor 051/660-009
Základní škola „Nikola Tesla“ Prnjavor 051/660-413
Základní škola „Меša Selimović“ Lišnja 051/682-243
Základní škola “Miloš Crnjanski” Potočani 051/681-111
Základní škola “ Vuk Karadžić “  Donji Vijačani 051/687-074
Základní škola  „Ivo Andrić“ Kulaši 051/666-118
Základní škola “Sveti Sava” Smrtići 051/668-653
Základní škola „Petar Kočić“ Šibovska 051/684-122
Škola pro základní a střední hudební výchovu Prnjavor 051/655-411

MĔSTSKÁ SPRÁVA

MĔSTSKÁ SPRÁVA OBCE PRNJAVOR

ÚSTŘEDNA: 051/660-588

VEDOUCÍ KANCELÁŘE STAROSTY

linka 122

TISKOVÝ MLUVČÍ

linka 122

TAJEMNICE STAROSTY

linka 101

ODBORNÁ SLUŽBA ZASTUPITELSTVI

linka 110

SEKRETÁŘ ZASTUPITELSTVI

linka 231

INFO MÍSTNOST S PŘEPÁŽKY

051/490-498

VEDOUCÍ MÍSTNOSTI S PŘEPÁŽKY

linka 132

ÚŘEDNÍK PRO OTÁZKY NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN

051/660-152

SEKRETARIÁT  HOSPODÁŘSKÉ RADY

051/660-152

INFORMACE PRO OBCHODNÍKY A PODNIKATELE

linka 232

INFORMACE  O KOMUNÁLNÍCH POPLATCÍCH

linka 120

INFORMACE O  VYDÁVÁNÍ POVOLENÍ

linka 220

VHLED V DOKUMENTACÍ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

linka 219

INFORMACE  O VYDÁVÁNÍ PARKOVACÍCH LÍSTKŮ

linka 120

ОDDÍL CIVILNÍ OCHRANY

linka 105

INFORMACE O PRONÁJMU VEŘEJNÝCH  POZEMKŮ

linka 120

HLÁŠENÍ PORUCH NA VEŘEJNÉM OSVĔTLENÍ

linka 119

HLÁŠENÍ POŠKOZENÍ VERTIKÁLNÍ DOPRAVNÍ SIGNALIZACE

linka 119

ODBLOKOVÁNÍ VOZIDLA  Z DŮVODU NEPLACENÉHO PARKOVÁNÍ

051/660-151

INFORMACE О ŘEŠENÍCH PRO MĔSTSKÉ STAVEBNÍ  POZEMKY A PRONÁJEM

linka 121

INFORMACE O ZEMĔDĔLSKÝCH SUBVENCÍCH

051/660-860

INFORMACE IZ OBLASTI OCHRANY VÁLEČNÝCH VETERANŮ A INVALIDŮ

linka 206

 

КОNTAKT

ОПШТИНА ПРЊАВОР

Карађорђева бр. 2
78 430 Прњавор
Република Српска/БиХ
Имјел: [email protected]
Телефон: 051/660-588 централа

КАБИНЕТ НАЧЕЛНИКА ОПШТИНЕ

Телефон: 051/663-740
Факс: 051/663-740
Имејл: [email protected]

КАБИНЕТ ПРЕДСЈЕДНИКА СКУПШТИНЕ

Телефон: 051/660-340
Факс: 051/663-740
Имејл: [email protected]

ОПШТИНА ПРЊАВОР

Адреса: Карађорђева бр. 2, 78 430 Прњавор

Телефон: 051/663-588 централа

Имеjл: [email protected]

КАБИНЕТ НАЧЕЛНИКА ОПШТИНЕ

Телефон: 051/663-740

Факс: 051/663-740

Имејл: [email protected]

КАБИНЕТ ПРЕДСЈЕДНИКА СКУПШТИНЕ

Телефон: 051/660-340

Факс: 051/663-740

Имејл: [email protected]

 

NÁRODNOSTNÍ MENŠINY

Historie národnostních menšin na území obce Prnjavor

Na konci 19. století do oblasti obce Prnjavor, tehdy zřídka obývané,   přichází  obyvatelstvo  z východní a střední Evropy. Hromadnou migrací, díky rakousko-uherské politice, obec Prnjavor dostává fyziognomii multietnického prostoru.  Podle některých údajů na konci 20. století  obec Prnjavor  byla osídlena  s asi 20 různými etnickými skupinami a Prnjavor byl správně nazýván „Malou Evropou“ nebo „Evropa v malém“.  První se nastĕhovali Italové v roce 1881 do vesnice Štivor.  Na podzim roku 1894 Češi  dorazili do kopce Maćino brdo a podle některých přesvědčení přivezli brambory a nĕkteré druhy ovoce do Bosny a Hercegoviny. Do oblasti bývalého Prnjavorského okresu v roce 1892 se usadili Poláci. Po skončení druhé světové války polská vláda pozvala Poláky, kteří se stěhovali ze země, aby se vrátili.  Odcházející z oblasti obce Prnjavor uvedli: „Jsme lidé s dvĕma srdci , jedno v Polsku a druhé ve zpívající Bosně.“   První německé rodiny přišly do oblasti obce Prnjavor  v roce 1888 a deset let později začali pricházet Ukrajinci.  Neexistují   správné údaje o dobĕ  nastĕhování Romů , ale existují údaje     o tom, že jsou se do oblasti Balkánu přistěhovali  před vice než 700 let, o čemž svĕdčí staré náhrobní kámeny.  Příchod Maďarů trval od roku 1900 do roku 1910. V menším počtu územi obce obývali také Slováci, Slovínci, Rusové, Rusini a příslušníci jiných národů. Přicházeli kočáry  taženými konmi, a sa sebou přinesli různé etnologické a etnografické  fakty a navždy zanechaly pečeť svých zvyků a kultury. Společný život v této oblasti, často poznamenán turbulentními událostmi, vytvořil atmosféru úcty a tolerance, která byla po desetiletí charakteristická pro Prnjavor. Proto jsme dnes hrdí na naši  přezdívku „Malá Evropa“.

Národnostní menšiny dnes

Podle ščítání lidu v roce 2003. v obci Prnjavor žije 1452 příslušníků národnostních menšin ,což je 10% celkového počtu národnostních menšin v Republice Srbské.  Národnostní menšiny v Prnjavoru mají podporu obce ve formĕ financování manifestaci a projektů, které organizují prostřednictím svých sdružení.

Festival  národnostních menšin   obce  Prnjavor Malá  Evropa  je  manifestace mezinárodního charakteru,  na které se podílejí kulturní a umělecké  soubory z celé Republiky Srbské a Bosny a Hercegoviny , ze zemí  regionu ,z domovských zemí příslušníků národnostních menšín ( Česká republika , Polsko , Itálie , Ukrajina ), z členských států    Evropské Unie a další . Festival navštíví nejménĕ 2000 návštěvníků ze zemĕ a zahraničí, a hosté festivalu jsou také vysocí funkcionáři ( představitelé výkonné  moci ) z Republiky Srbské, Bosny a Hercegoviny a zemí regionu, velvyslanci domovských zemí členů národnostních menšin, kteří žijí na území obce Prnjavor , a také  zástupci a členy sdružení národnostních menšin ze zemĕ a zahraničí , stejně jako představitelé Rady Evropy .

Základní  cíl Festivalu  národnostních menšin v   obcí Prnjavor „Malá Evropa„ je promoce  a zachování tradice , kultury , jazyka a zvyků  národnosních menšin na územi obce Prnjavor , a promoce   krásy společenství a rozmanitostí, které jsou charakteristické  pro obec Prnjavor , stejně jako vytváření nových a posílení již stávajících  konekcí s domovskými zemĕmi -členy národnostních menšin s území obce.

Důležitý  aspekt Festivalu   je promoce obce Prnjavor , ale také regionu , zvláště  obcí v regionu Banja Luka , v turistickém, kulturním a obchodním smysluvzhledem k skutečnosti       že jsou hosty festivalu organizované skupiny turistů z České republiky , Polska , Ukrajiny a Itálie , a ze  zemí regionu . Na festivalu jsou prezentovány, kromě her a tanců které jsou charakteristické pro členy národnostních menšin  a jejich domovské zemĕ ,take stará řemesla a gastronomické speciality tradiční kuchyně . Jako součást festivalu jsou organizovány   návštěvy známých turistických destinací na území Prnjavoru a sousedních obcí, a proto tato manifestace má pozitivní vliv na promoci a rozvoj  cestovního ruchu v celém regionu .

Obec  Prnjavor  organizuje tuto událost ve spolupráci  se “ Sdružením národnostních menšin obce Prnjavor”  a individuálními sdruženími národnostních menšin    z území obce ( sdružení Poláků , Čechů , Ukrajinců , Italů , Romů a Černohorců ).  Festival se koná v letním období.

N území Prnjavoru aktivnĕ pracuje 9 sdružení národostních menšin:

UKPD “Taras Ševčenko”, předseda – Ivan Nešić
Тел: +387 (0)66-432-880
E-mail: [email protected]

Sdružení Ukrajinců “Zlatý klas” , předseda – Mihal Hemun
Тел: +387 (0)66-749-004
E-mail: [email protected]

Sdružení Italů  Štivor, klub Trentini předseda – Stjepan Moreti
Тел: +387 (0)66-935-126
E-mail: [email protected]

Sdružení Čechů “Česká beseda” Maćino Brdo, prezidentka – Zdenka Hájek
Тел: +387 (0)65-421-029
E-mail: [email protected]

Sdružení Poláků a přátel “Boleslaviec” , předseda – Igor Kanjski
Тел: +387 (0)66-850-412
E-mail: [email protected]

„Sdružení Romů obce Prnjavor , předseda – Nenad Mirković
Тел.: +387 (0)65-773-615
Е-mail: [email protected]

Sdružení Romů “Romská dívka- Romani Ćej” , prezidentka –Snježana Mirković

Тел.: +387 (0)66-020-547

Е-mail: [email protected]

Sdružení Černohorců „Lovćen“, předseda – Predrag Miranović

Тел: +387 (0)65-693-988

Е-mail: [email protected]

„Sdružení národnostních menšin obce Prnjavor “, předseda –Franjo Rover

Тел: +387 (0)65-750-743

Е-mail: [email protected]

PARTNERSKÁ MĔSTA

Boleslaviec  (Polská republika)

Mĕsto Boleslaviec se nachází na jihozápadĕ Polska v okresu  Dolnoslezkém. Vzdálené 123 km од Vroclavu, administrativního střediska  Vévodství Dolnoslezkého. Od mĕsta Prnjavor je mĕsto Boleslaviec vzdálené 1094 km. Díky své dlouhé tradici ve výrobĕ špičkových keramických nádob , Boleslaviec je svĕtovĕ proslulý pod jménem „ Mĕsto keramiky“ .

Dohoda o spolupráci byla podepsána v roce  1974. , obnovena v roce 1988., a znovu v roce 2006.

Počet obyvatel: 40.837

Starosta: Piotr Roman

Webová stránka mĕsta: www.um.boleslawiec.pl
Prezentace mĕsta: www.youtube.com/watch?v=WR6oauBkR0c
Promo video: www.youtube.com/watch?v=K-WK6c6numA


Okres Boleslaviec (Powiat Boleslawiec)

Okres Boleslaviec sa administrativním centrem u Boleslavci v této formĕ organizace existuje od administrativní reformy v roce 1999. Skládá se ze 6 místních komunit (gmina – pl.): Osiječnica, Gromadka, Boleslaviec, Novogrođec, mĕsto Boleslaviec i Varta Boleslaviečka .

V roce 1946., smlouvou mezí bývalou FNR Jugoslávií a Polskou republikou byl umožnĕn  návrat polské emigrace, která do té doby žila na severu naší zemĕ a nejpočetnĕjší byla na územi obce Prnjavor. Přes 18.000 Polaků emigrovalo z této oblasti a usadilo se  na územi okresu Boleslaviec.

Smlouva o spolupráci byla podepsána  v roce 1974 a obnovena 6.04.2015.

Počet obyvatel: 88.343

Náčelník: Tomasz Gabrysiak

Webová stránka Okresu: www.powiatboleslawiecki.pl
Promo video: www.youtube.com/watch?v=9bomgLw46CE


Židačev (Украјина)

Mĕsto Židačev se nachází ve východní části Ukrajiny, 63 km od regionalního střediska Lavova. Od mĕsta Prnjavor  je Židačev vzdálen 995 km.

Jméno mĕesta je poprvé uvedeno ve 12. století a v 14. se stává jedním z center bývalé Halič.

Dohoda o spolupráci byla podepsána 15. září 2011.

Počet obyvatel:  11.683

Starosta: Levko Volodimir Semenovič

Webová stránka mĕsta: www.zhydachiv-meriya.lviv.ua
Prezentace mĕsta: www.youtube.com/watch?v=qUbfqwnffBw
Promo video: www.youtube.com/watch?v=NgNRNLLGQXA


Boskovice (Česká republika)

Mĕsto Boskovice se nacházi v severní části Jihomoravského kraje. Vzdáleno 42 km od regionálního centra Brno a od mĕsta Prnjavor 752 km. Mĕsto bylo postaveno v první polovinĕ 13.století , což dokladají arheologické nálezy, pevnosti a zámky.

Dohoda o spolupráci byla podepsána 23.března 2013 v mĕstu Prnjavor.

Počet obyvatel : 11.504

Starosta: Jaroslav Dohnálek

Webova stránka mĕsta: www.boskovice.cz
Promo video: www.youtube.com/watch?v=_cR_oVT4qYw

 

 

 

 

 

MALÁ EVROPA

Na konci 19. století do oblasti obce Prnjavor, teď zřídka obývané,   přichází  obyvatelsvo  z východní a střední Evropy.  Hromadnou migrací  díky rakousko-uherské politice, obec Prnjavor dostává  fyziognomii multietnického prostoru.  Podle některých údajů na konci 20. století  obec Prnjavor   byla osídlena s   asi 20 různých etnických skupin a Prnjavor byl správně nazýván „Malou Evropou“ nebo „Evropa v malém“.  První osídlili Italové v roce 1881  obecnou vesnici Štivor.  Na podzim roku 1894 dorazili do kopce Maćino brdo Češi a podle některých přesvědčení přivezli brambory do Bosny a Hercegoviny.    Do oblasti bývalého Prnjavorského okresu  v roce 1892 se usadili Poláci.  Po skončení druhé světové války polská vláda pozvala Poláky, kteří se stěhovali ze země, aby se vrátili.  Odcházející z oblasti obce Prnjavor uvedli: „Jsme  lidé s dvĕma srdci , jeden v Polsku a druhý v zpívající Bosně.“  První německé rodiny přišli do  oblasti obce Prnjavor v roce 1888 a deset let později  začaly pricházet Ukrajinci.  Neexistují    správné údaje o dobĕ   přistěhovalectví Romů , ale  jsou tam údaje že jsou do oblast Balkánu       přistěhovalí před vice než 700 let, o čemž svĕčí  starý náhrobní kámeny . Příhod Maďarů trval od roku 1900 do roku 1910.  V menším počtu územi obce obývali take Slováci, Bulharové, Rumunové a příslušníci jiných národů.  Přicházeli kočármi  taženým koňmi, a sa sebou přinesli různé etnologické a etnografické fakty a navždy zanechaly pečeť svých zvyků a kultury.  Společný život v této oblasti, často poznamenán turbulentními událostmi, vytvořil atmosféru úcty a tolerance, která byla po desetiletí charakteristická pro Prnjavor.  Proto jsme dnes hrdí na naší  přezdívku „Malá Evropa“.

PRŮVODCE PRO INVESTORY