Na konci 19. století do oblasti obce Prnjavor, teď zřídka obývané,   přichází  obyvatelsvo  z východní a střední Evropy.  Hromadnou migrací  díky rakousko-uherské politice, obec Prnjavor dostává  fyziognomii multietnického prostoru.  Podle některých údajů na konci 20. století  obec Prnjavor   byla osídlena s   asi 20 různých etnických skupin a Prnjavor byl správně nazýván „Malou Evropou“ nebo „Evropa v malém“.  První osídlili Italové v roce 1881  obecnou vesnici Štivor.  Na podzim roku 1894 dorazili do kopce Maćino brdo Češi a podle některých přesvědčení přivezli brambory do Bosny a Hercegoviny.    Do oblasti bývalého Prnjavorského okresu  v roce 1892 se usadili Poláci.  Po skončení druhé světové války polská vláda pozvala Poláky, kteří se stěhovali ze země, aby se vrátili.  Odcházející z oblasti obce Prnjavor uvedli: „Jsme  lidé s dvĕma srdci , jeden v Polsku a druhý v zpívající Bosně.“  První německé rodiny přišli do  oblasti obce Prnjavor v roce 1888 a deset let později  začaly pricházet Ukrajinci.  Neexistují    správné údaje o dobĕ   přistěhovalectví Romů , ale  jsou tam údaje že jsou do oblast Balkánu       přistěhovalí před vice než 700 let, o čemž svĕčí  starý náhrobní kámeny . Příhod Maďarů trval od roku 1900 do roku 1910.  V menším počtu územi obce obývali take Slováci, Bulharové, Rumunové a příslušníci jiných národů.  Přicházeli kočármi  taženým koňmi, a sa sebou přinesli různé etnologické a etnografické fakty a navždy zanechaly pečeť svých zvyků a kultury.  Společný život v této oblasti, často poznamenán turbulentními událostmi, vytvořil atmosféru úcty a tolerance, která byla po desetiletí charakteristická pro Prnjavor.  Proto jsme dnes hrdí na naší  přezdívku „Malá Evropa“.